V posledních dnech a týdnech jsem narazila na téma MASKA. Na masku, kterou si nasazujeme pro ostatní lidi, před ostatními, aby neviděli, kdo opravdu jsme. V dobrém úmyslu, možná i ze strachu z nepřijetí okolí si ji nasadíme.

Občas ji někde odložíme. Doma, mezi přáteli, v prostředí pro nás bezpečném, ale taky se stane, že s námi maska sroste natolik, že zapomeneme, kdo vlastně jsme…

Kdo jsme? Každý z nás je diamant – více či méně obroušený, individualita, dar, zázrak. Jsme to prostě MY, ale přesto, nebo právě proto si nasazujeme v životě masku, dokonce masky, abychom přežili, abychom se někomu zalíbili, aby nás měli rádi, aby nás přijali. Kdo? Naše okolí, naši kolegové, naši partneři…

Masku lásky, masku porozumění, masku vtipnosti, masku síly, masku slabosti, masku radosti, masku pochopení. Masku, která je taková, jak si my sami myslíme, že nás ostatní přijmou.

Bez masky by nás nepřijali? Neměli by nás rádi? Nemilovali? Být sám sebou je tak nebezpečné? Není, věřte, že není.

Ale chce to nejprve najít sám sebe, přijmout se a být tím, kým jsme. Úžasnou bytostí, protože vše, co jsme dostali do tohoto života, je přesně to, co potřebujeme.

Maska má mnoho podob, ale jednoho dne se může stát a stává se, že bez výstrahy svou masku odložíme a zahodíme, protože si myslíme, že jsme v bezpečí a můžeme být sami sebou. A jsme velmi překvapeni, co se stane.

Lidé nás nepoznávají, najednou se jim nelíbíme. Jsme moc smutní, máme více emocí než obvykle, jsme moc veselí nebo zase moc tiší, najednou nejsme ti, koho oni znají, s kým chtěli pracovat, do koho se zamilovali.

Už vám to dochází? Život bez masky je život. Ustát svůj drahokam, svou sílu i slabost, umět žádat i říkat dost. Být sám sebou a hlavně člověkem, pak k sobě přitáhneme lidi, kteří patří k nám a my k nim.

Je to velká úleva, ale chce to ze začátku více odvahy, než se zboří všechny staré strachy a vzorce.  Pak najednou ucítíme křídla a můžeme letět, sami se sebou, v sobě, být sebou a přijímat se ve všech svých podobách. Bez masky.

A naše okolí nás ocení takové, jací jsme. Autentičtí, sami sebou, sví, úžasní, jedineční.

Přeji všem, kteří se rozhodli odložit své masky, ať se nebojí a věří v sebe a ti, kteří masky kvůli někomu nosí, ať je sundají. Pak se totiž dozví přesně to, co potřebují vědět. Že masku nepotřebují.

S láskou vaše koučka Iva