Pomůžu vám najít odpovědi.

Jsem vaše koučka.

Jmenuji se Iva Pfefferová a jsem certifikovaný kouč osobního rozvoje nebo, chcete-li, životní kouč.

Absolvovala jsem certifikovaný výcvik koučů u Magdalény Vokáčové Koučink jako umění v roce 2018.

Pomáhám lidem zorientovat se v jejich vlastním životě. Mnoho lidí se dostává do životní situace, kdy si už sami neporadí, nekonečné hovory s přáteli nikam nevedou, nikdo nepřijde s chytrou radou, co dělat dál. Někteří klienti své pocity popisují celkem jednoznačně, že jsou "v prdeli".

Máte pocit, že každý den je stejný, že ráno vstát a žít je nad vaše síly, že nezvládnete dojít do práce a potkat se s kolegy, že ostatní jsou šťastni, ale vy jako byste si vytáhli černého Petra. Nestíháte, ať děláte, co děláte. Vzpomínáte si, že jste mívali šťávu, váš smích byl slyšet z daleka, byli jste plní života, a nyní se cítíte jako seschlá větev. Lžete sami sobě, že vše je ok, a v noci pak nemůžete spát, protože víte, že něco je hodně špatně. Bolí vás hlava, tělo, chce se vám brečet, ale současně si říkáte, že vlastně není důvod. Je tedy čas se pohnout.

Není důležité, jste-li muž, nebo žena, je vám 27, nebo 55 let a jak jste se do takové situace dostali. Stát se to může každému, ale jak z toho ven? Hodně lidí dokonce rezignuje. Mí klienti však ne. Jsem zastáncem toho, že v některých životních situacích potřebujeme podat pomocnou ruku. Na chvilku, kousek cesty.

Společně tedy hledáme, jak znovu naskočit do života, jak vyřešit situaci, která vás tíží, nebo se na ni podívat jinýma očima, z jiného úhlu. Jak znovu začít naplno žít.

Není to zas tak těžké, jak by se mohlo zdát. První krok je přiznání si dané situace. Druhým je rozhodnutí, že to opravdu chci řešit a změnit.

Pomocí koučovacích technik (a je jich celkem dost) určitě najdeme řešení.

Pokud chcete, abych vám dala návod k použití, jak změnit vaši situaci, nevolejte mi. Jestli chcete celou svou situaci probrat a řešit, ráda vás uvidím.

iva-pffeferova-vase-koucka-profil

Co o mně říkají klienti:

Čím dál intenzivněji si uvědomuju sílu soucitného přijetí. A také to, jaký je rozdíl mezi soucitem a lítostí. To, čeho se mi u Ivy dostalo bylo cenné soucitné přijetí bez odsudků, které mi umožnilo se soustředit na jádro toho, co potřebuju řešit, ne na to, co si o mě asi bude myslet, když sama sebe za postoj, který mám, soudím. Pomocí velmi zajímavých technik mě Iva provedla otázkami, které jsem si kladla, a pomohla mi nahlédnout všechno z mnoha úhlů pohledu, které jsem dříve neviděla. Možnost není jen jedna: Vydržet a přežít to, ono to přejde. Možnosti nejsou jen dvě: Černá, nebo bíla. Možností je celé spektrum, záleží jen na tom, kolik si jich dovolíme vidět nebo dokonce zvolit. A koučink v podání Ivy, to byla rozhodně dobrá volba.
Kristýna, 33